Libhošťa nový územní plán - průvodce pro občany

22.07.2026

Proč se mění plán z roku 2009 a co přinese digitalizace? Jaká jsou pravidla pro nové stavební parcely a ochranu přírody? Jak probíhá vyřizování připomínek a jak se zapojit do projednání? 

Průvodce pro občany kompletně vychází z dostupných dokumentů na tomto odkazu (www.libhost.cz).


Hlavní body z  návrhu nového územního plánu obce Libhošť

Nové digitální mapy bez chyb - Nahradí se zastaralý papírový plán Nového Jičína z roku 2009. Nový plán nabídne přesné digitální mapy a splní dnešní zákony.

Dostatek ploch, ale chybí sítě - Lidí v obci přibývá (+12 %), ale ze schválených stavebních parcel je zastavěno jen 38 %. Rozvoji brání chybějící cesty, inženýrské sítě a neochota majitelů prodávat.

Přísnější metr pro stavění na polích - Občané podali 76 žádostí o stavební parcely. Kvůli přísné ochraně zemědělské půdy ale dostanou šanci jen pozemky přímo navazující na obec.

Ochranná pásma velkých staveb - Katastr obce omezuje dálnice D48, plynovody a plánovaná kompresorová stanice, ale i fakt, že celá Libhošť leží v Přírodním parku Podbeskydí.

Šance upravit staré chyby - Nový plán umožní přezkoumat sporné stavební plochy (včetně těch z petice 32 občanů). Lidé se mohou oficiálně zapojit do jeho projednávání.


1. Úvod a kontext: Proč je nutná revize územního plánu?

Obec Libhošť se nachází v zásadním bodě svého územně-právního rozvoje. Správní osamostatnění obce k 1. lednu 2011 znamenalo oddělení od města Nový Jičín, avšak v oblasti územního plánování zůstala obec i nadále vázána dokumentací vytvořenou v době, kdy byla pouze jeho místní částí. Současně platný Územní plán Nový Jičín z roku 2009 byl koncipován z pozice okresního města a nespravoval Libhošť jako samostatný, plnohodnotný sídelní celek se specifickými potřebami.

Po 16 letech od vydání této původní dokumentace je stávající stav z technického, právního i urbanistického hlediska neudržitelný. Původní plán byl zpracován podle již zrušeného stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) v analogové (papírové) podobě. V praxi to znamená, že mapové podklady vykazují výrazné odchylky při překrytí s moderní digitalizovanou katastrální mapou. Výsledkem jsou nesrovnalosti při určování přesných hranic pozemků, což komplikuje rozhodování stavebního úřadu i plánování samotných vlastníků nemovitostí.

Pořízení nového územního plánu je proto zákonnou a technickou povinností, nikoli pouze volitelným rozvojovým projektem.

Hlavní faktory vynucující pořízení nové dokumentace:

  • Legislativní změny a nový stavební zákon: Nový územní plán musí být plně v souladu se zákonem č. 283/2021 Sb. (stavební zákon) a prováděcí vyhláškou č. 157/2024 Sb. Tato legislativa přináší mimo jiné výrazně přísnější nároky na ochranu Zemědělského půdního fondu (ZPF) a vyžaduje přesné zdůvodnění jakéhokoliv nového záboru orné půdy.

  • Zavedení Jednotného standardu (JÚP): Přechod z nejasných analogových podkladů na plně digitální systém. Pro občany a investory to znamená, že všechny výkresy budou dostupné v digitální podobě a budou s milimetrovou přesností lícovat s hranicemi parcel vedenými v katastru nemovitostí.

  • Nadřazená dokumentace ČR a MSK: Do nového územního plánu je nutné závazně překlopit požadavky z aktualizované Politiky územního rozvoje ČR a Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK), které skrze katastr Libhoště vymezují celostátně významné infrastrukturní koridory.

  • Ukončení závislosti na koncepci z roku 2009: Nahrazení neaktuálního dokumentu novým právním nástrojem, který namísto potřeb Nového Jičína reflektuje aktuální rozvojové limity a požadavky samostatné obce Libhošť.

2. Libhošť láká nové obyvatele: Co to znamená pro obec?

Data z Územně analytických podkladů (ÚAP) potvrzují, že Libhošť je dlouhodobě pod silným suburbanizačním tlakem. Výhodná geografická poloha v blízkosti průmyslových a hospodářských center regionu (Nový Jičín, Kopřivnice, Ostrava) činí z obce vyhledávanou lokalitu pro výstavbu rodinného bydlení.

Vývoj počtu obyvatel v letech 2011–2025

Sociodemografická struktura nových obyvatel vykazuje vysoký podíl osob s vysokoškolským a středoškolským vzděláním. Tento trend mění celkový charakter obce. Nově přicházející obyvatelé s sebou přinášejí specifické požadavky na kvalitu životního prostředí, estetiku zástavby, bezpečnost dopravy a dostupnost občanské vybavenosti. Nový územní plán tak nesmí fungovat pouze jako mechanický nástroj pro přidělování stavebních parcel, ale jako komplexní koncepce kvality života v obci.

3. Stavební parcely v Libhošti: Proč se na mnoha z nich nestaví?

Přestože Územní plán Nového Jičína z roku 2009 vyčlenil v Libhošti rozsáhlé plochy pro nový rozvoj, reálná stavitelnost na těchto pozemcích je velmi nízká.

Bilance využití zastavitelných ploch (stav k 06/2025)

Ačkoliv je v obci papírově k dispozici přes 19 hektarů nezastavěných rozvojových ploch, fakticky z nich lze využít jen zlomky. Tuto nesrovnalost způsobují tři hlavní bariéry:

  1. Majetkoprávní roztříštěnost a pasivita vlastníků: Velké množství schválených stavebních pozemků je rozdrobeno mezi soukromé vlastníky, kteří nemají zájem pozemky prodávat ani na nich stavět. Často slouží jako finanční rezerva pro další generace. Tento stav blokuje koordinovanou výstavbu i možnost obce plánovat příjezdové komunikace a inženýrské sítě.

  2. Nevybudovaná dopravní a technická infrastruktura: Mnoho vymezených ploch nedisponuje kapacitním napojením na místní komunikace ani na vodohospodářskou síť. Výstavba infrastruktury pro osamocené parcely je pro obec i soukromé investory ekonomicky neefektivní.

  3. Nepříznivé hydrogeologické podmínky: Významná část katastru se potýká s vysokou hladinou podzemní vody, nepropustným jílovitým podložím a špatnými odtokovými poměry, což stavební záměry výrazně prodražuje nebo přímo znemožňuje.

4. Stručný průvodce zkratkami v územním plánu

Pro správné čtení výkresové části a textového zadání nového územního plánu slouží následující terminologický přehled: 

5. Podrobné vyhodnocení požadavků občanů a obce

V rámci přípravných prací bylo shromážděno celkem 76 individuálních podání od občanů a vlastníků nemovitostí. Tyto podněty byly konfrontovány s prioritami obce a zákonnými limity.

Požadavky občanů (76 podání)

  • Změna zemědělské půdy (NZ) na stavební parcely (BV): Jedná se o absolutně nejčastější typ podaných žádostí. Vlastníci požadují prověření možnosti výstavby rodinných domů na svých soukromých pozemcích.

    Odborné posouzení: Vzhledem ke zpřísněným požadavkům nového stavebního zákona a orgánů ochrany ZPF nebude možné většině žádostí o nové zábory orné půdy vyhovět. Upřednostněny budou pouze ty lokality, které bezprostředně navazují na stávající souvisle zastavěné území obce.

  • Úpravy hranic a oplocení: Žádosti o legalizaci stávajících staveb na zahradách, narovnání hranic mezi zastavitelným územím a volnou krajinou za účelem oplocení pozemků či vyjmutí soukromých přístupových cest z pasportu obecních komunikací.

  • Hospodářské a podnikatelské záměry: Požadavky na vymezení ploch pro drobnou řemeslnou výrobu, skladování či specifické zemědělské využití.

  • Specifické individuální projekty: V podáních se objevují i výjimečné záměry, jako je projekt na založení vinice (parc. č. 1466/1), vybudování rekreačního rybníka (parc. č. 1690/5) nebo zřízení uceleného zázemí pro chov koní včetně kryté jízdárny a skladu krmiva u Sedlnic (parc. č. 355/11).

Rozvojové záměry a priority obce

Obec zaměřuje své požadavky na rozvoj veřejné infrastruktury a zvýšení kvality služeb:

  • Sportovní a volnočasová infrastruktura: Vymezení ploch u Bartošovického potoka pro dvoufázový projekt Sportovní haly I. (parc. č. 1243/3) a Sportovní haly II. (parc. č. 791/1). Dále je plánován branný areál a nové dětské hřiště spojené se zelení v lokalitě Nad Mlýnem.

  • Voda a technická infrastruktura: Zajištění stabilního zdroje pitné vody (včetně majetkoprávního převodu pozemků u parcel č. 1087/6–11 od Státního pozemkového úřadu) a vyřešení bezpečné kapacity místních komunikací.

  • Krajinná opatření: Obnova liniové zeleně, výsadba obecních ovocných sadů a vymezení koridoru pro plánovanou cyklostezku na základě zpracované projektové dokumentace.

6. Co prochází naší obcí a kde nelze stavět?

Katastrální území Libhoště leží ve strategickém tranzitním prostoru Moravskoslezského kraje. Z tohoto důvodu je obec zatížena řadou staveb celostátního a regionálního významu, které jsou v územním plánu vymezeny jako Veřejně prospěšné stavby (VPS). Tyto stavby mají nadřazenou prioritu a přinášejí do území přísná ochranná a bezpečnostní pásma.

Klíčové infrastrukturní koridory (VPS)

  • Doprava: Procházející dálnice D48 (úsek Rybí – Rychaltice, záměr DS4), která představuje významný zdroj hlukové zátěže pro přilehlé části obce.

  • Plynárenství a energetika:

    • Výtlakový vysokotlaký plynovod VTL Moravia (trasa Tvrdonice – Libhošť).

    • Výstavba nové Kompresorové stanice Libhošť (TP5), která je situována do sousedství stávajícího energetického objektu.

    • Navazující VTL plynovodní koridory ve směrech na Děhylov a Třanovice.

  • Produktovody: Plánované prodloužení trasy produktovodu v úseku Loukov – Sedlnice (záměr TR03).

Limity v krajině a ochrana přírody

  • Přírodní park Podbeskydí: Celé katastrální území obce Libhošť je součástí tohoto chráněného území. Veškerá nová výstavba musí respektovat dochovaný krajinný ráz a výškovou regulaci zástavby.

  • Významné krajinné prvky (VKP): V katastru se nachází vysoké množství registrovaných VKP. Významným střetovým bodem je např. VKP č. 35477 (Komplex luk na Dolním Předevsí v lokalitě Malá Vídeň). Přítomnost těchto prvků na jedné straně chrání biodiverzitu, na druhé straně však z urbanistického hlediska vytváří limity pro rozšiřování obce.

  • Územní systém ekologické stability (ÚSES): Územním plánem promlouvají regionální biokoridory (RK 540, RK 541) a biocentrum Roveň (RBC 211). Mimo to plán řeší lokální biocentra (Libhošť 1 a 2), která jsou v současnosti ekologicky nefunkční a vyžadují výsadbu zeleně.

7. Hlavní problémy k řešení v novém územním plánu

Zpracovatelský tým (Atelier URBI) a pořizovatel identifikovali několik okruhů problémů, které nový územní plán musí koncepčně vyřešit:

  1. Dopravní zátěž a bezpečnost: Obec trápí vysoká intenzita tranzitní dopravy, absence ochranných hlukových opatření podél dálnice D48, nevyhovující šířkové parametry některých místních komunikací a nedostatečná síť chodníků a cyklostezek (zejména směrem na Rybí a Borovec).

  2. Střety v území a chátrající stavby: V obci se nacházejí nevyužité nebo chátrající budovy (například opuštěná budova bývalého statku na Kvitové či chátrající objekt Jednoty v horní části obce). Nový plán řeší křížení některých dříve schválených stavebních pozemků s ochrannými pásmy plynovodů i dálkových potrubí a určuje pravidla pro ochranu historického středu obce, aby každá nová nemovitost zachovávala jeho původní ráz. 

  3. Ekologická rizika a hygiena: Katastr Libhoště je zařazen mezi zranitelné oblasti povrchových vod. Problémem jsou periodické splachy ornice z přilehlých svahů při přívalových deštích, půdní eroze a existence starých ekologických zátěží (historické skládky a kontaminované plochy). Lokální topeniště na tuhá paliva navíc v zimním období zhoršují imisní situaci.

  4. Deficit občanské vybavenosti: V obci dlouhodobě chybí prostory pro poskytování základní zdravotní péče (ordinace praktického lékaře, lékárna) a pobytové či terénní zařízení pro seniory.

8. Budoucí podoba obce a zvláštní pravidla pro Malou Vídeň

Aby nový územní plán předešel nahodilé a esteticky nevhodné výstavbě, stanovuje jasné zásady pro utváření prostoru:

  • Upřednostnění vnitřního rozvoje (redevelopment): Nové stavební záměry musí přednostně využívat proluky a chátrající areály uvnitř již zastavěného území obce (přestavbové plochy) před dalším rozšiřováním do volné krajiny.

  • Zachování urbanistické struktury: Plán důsledně chrání historický charakter Libhoště jako lineární lánové vsi. Zajišťuje zachování pohledových dominant v krajině a dálkových výhledů (např. průhledy na panorama Starojičínského hradu).

  • Prostupnost krajiny: Obnova zaniklých polních cest, doplnění liniové zeleně (aleje, stromořadí) a vytvoření bezpečně oddělených tras pro pěší a cyklisty.

Speciální podmínky pro lokalitu Malá Vídeň

V lokalitě Malá Vídeň (parc. č. 1455/1–3 a okolí) se střetává zájem o novou výstavbu s ochranou cenných luk. Územní plán proto pro tuto oblast nastavuje přísnější a podrobnější pravidla.

Stanovuje jasné limity pro budoucí rodinné domy – od maximální výšky budov a tvaru střech přes povolené procento zastavění parcel až po povinný podíl zeleně a nakládání s dešťovou vodou.

9. Jak územní plán řeší námitky a petice

Při přípravě podkladové dokumentace byla městskému úřadu doručena petice podepsaná 32 obyvateli obce, kteří vyjádřili nesouhlas s vymezením některých zastavitelných ploch.

Z hlediska právního stavu je nutné zdůraznit, že napadané plochy nebyly navrženy současným zpracovatelem, ale byly schváleny již v roce 2009 v rámci územního plánu Nového Jičína. Nový územní plán je ze zákona jedinečným nástrojem, jak tato stará vymezení podrobit revizi.

Veškerá podání, petice a připomínky občanů jsou předány k odbornému posouzení pořizovateli dokumentace (Městskému úřadu Nový Jičín), určenému zastupiteli a zpracovatelskému ateliéru (Atelier URBI). Úkolem zpracovatele je prověřit, zda stávající sporné plochy vyhovují dnešním zákonným standardům ochrany přírody a ZPF. Pokud plochy těmto kritériím nevyhoví, budou z nového plánu vyřazeny nebo jejich rozsah upraven.

10. Harmonogram pořízení a možnosti zapojení veřejnosti

Proces pořízení územního plánu je ze zákona víceletým správním řízením, které garantuje veřejnosti právo podávat připomínky a námitky.

Fáze schvalovacího procesu:

  1. Projednání Zadání ÚP (listopad 2025 – probíhající fáze): Vymezení hlavních cílů, limitů a požadavků. V této fázi má veřejnost možnost podat první oficiální podněty k navrženým směrům rozvoje.

  2. Zpracování návrhu v digitálním standardu (JÚP): Projektant překreslí schválené zadání do konkrétních výkresů v měřítku 1:5 000 a vypracuje textovou část dle vyhlášky č. 157/2024 Sb.

  3. Společné jednání a posouzení orgány státní správy: Návrh je posuzován dotčenými orgány (ochrana životního prostředí, doprava, památková péče atd.).

  4. Veřejné projednání návrhu: Formální projednání kompletního návrhu za účasti veřejnosti. Vlastníci nemovitostí a dotčení občané mohou v zákonné lhůtě podávat oficiální námitky a připomínky.

  5. Vyhodnocení námitek a schválení: Pořizovatel vyhodnotí podané námitky. Výsledný dokument je předložen Zastupitelstvu obce Libhošť k vydání formou opatření obecné povahy.

Kompetence a odpovědné orgány:
Pořizovatel: Městský úřad Nový Jičín (Odbor územního plánování a stavebního řádu)
Určený zastupitel za obec: Ing. Jiří Petrovský
Zpracovatel: Atelier URBI (odborně způsobilý projektant)

11. Závěrečné shrnutí

Nový územní plán obce Libhošť představuje komplexní technický a právní dokument, který nahradí zastaralou analogovou dokumentaci z roku 2009. Výsledkem celého procesu bude plně digitalizovaný, přesný nástroj vytvořený podle platné legislativy.

Plán stanoví jasná pravidla pro novou výstavbu, vymezí limity pro ochranu orné půdy a krajinného rázu v Přírodním parku Podbeskydí, zapracuje koridory státní infrastruktury a vytvoří podklady pro řešení dopravy, občanské vybavenosti a protipovodňové ochrany obce.

Informace o termínech veřejných jednání a vystavených podkladech jsou průběžně zveřejňovány na oficiální úřední desce Obecního úřadu Libhošť a Městského úřadu Nový Jičín.

Share